Nejnovější články

Lidskost je tomuto systému na hony vzdálená, pokud...

Číst dále..


Povolební situace České republiky je ve znamení sn...

Číst dále..


Třešně11.10.2021 Děkujeme...
KSČM Trutnov děkuje všem, kteří dali svůj hlas kan...

Číst dále..


Zlepšíme stav komunikací

logo KSCM na vyskuKdyž tak jezdím po České republice a porovnávám stav silnic II. a III. třídy, tak si někdy myslím, že Královéhradecký kraj někde zaspal. To si ale asi myslí většina obyvatel v každém ze 14 krajů.
Peněz na opravy není nikdy dost, a i pokud by se peníze podařilo sehnat, tak zase budou chybět stavební kapacity. Je to tedy začarovaný kruh.
Když porovnávám jen okresy v našem kraji, tak nemohu pozbýt dojmu, že jsou okresy, kde se za poslední čtyři roky opravovalo, a ty, které jsou na okraji zájmu současné krajské koalice. Takovým okresem je Trutnovsko.
V sobotu 5. září se koná tradiční akce, setkání komunistů a jejich příznivců ve Svojšicích. Čím bude ta letošní akce jiná než předešlé? A jistě to nebude jen ta okolnost, že se blíží podzimní krajské a senátní volby.

Věra Žižková (VŽ): Letošní akce by se neměla příliš lišit od těch předchozích, snad bychom si jen přáli, aby bylo trochu odlišné počasí. Zatím nás vždy doprovázel déšť, mrholení, nebo aspoň chladno a mokro. Jako tradičně, když jsou volby v podzimním termínu, bývá setkání ve Svojšicích naší největší předvolební akcí.

Naděje pro normalizaci krize

blaskoNedá mi to a opět mám pár aktuálních poznámek k běloruské krizi. Lukašenko udělal řadu chyb a často jednal dokonce v zájmech západních zemí. Nepřizpůsobení se v otázkách ochrany obyvatel v koronavirové krizi bylo poslední dovršenou kapkou v pověstném Džbánu. Ucho se utrhlo, když běloruská vláda zatkla 33 kontraktorů, kteří přijeli z Ruské federace, a nepozatýkala ty, co přijeli z Polska, Litvy a Ukrajiny.

Poslední chybný krok, který udělal, byl, že po volbách vyhlásil nouzový režim a veškerý tlak soustředil na sebe.Měl naopak vyzvat své voliče, aby oni sami vyjádřili podporu a obhájili své rozhodnutí v prezidentských volbách, kde dostal 80 procent hlasů. Což je silný mandát. Nouzovým režim tyto voliče vyblokoval.
Existuje takovýto seznam? Určitě, i když možná ne v psané podobě, ale zato pevně usazený v hlavách vedoucích pracovníků České televize. A nejzřetelněji pak čitelný z výtvorů její zpravodajské redakce. Promluvil o něm v listopadu 2016 pro Sputnik též jeden z oněch nešťastníků, na černém seznamu uvedený novinář Jan Petránek takto: »Už si ani nepamatuji, kdy mě naposled pozvali do České televize. Dostal jsem se asi do jejich černého seznamu.«

Nedostal se do něj »asi«, ale určitě. Kdysi v ČT pro své fenomenální znalosti Ruska pečený vařený, ovšem jen do okamžiku, kdy přímo na obrazovku řekl, co neměl. A byla toho tehdy taková kupa, že to možná pracovníci zpravodajské redakce ČT vydýchávají až dodneška:
V srpnu 1943 se oblast Lokoťského okruhu stala ohroženou a Kaminskij, po souhlasu německého velení, vydal rozkaz k evakuaci RONA a občanů do oblasti Lepel ve Vitebské oblasti. Poté, co se RONA začala připravovat k evakuaci, začal v ní morální rozklad.

V Bělorusku se Kaminskij, v té době již vyznamenaný Medailí východních národů 1. stupně ve zlatě s meči, stal starostou Lepelu. V Bělorusku dostala brigáda za úkol zabezpečit týl německé 3. tankové armády před partyzánskými údery. Díky dezercím a ztrátám v boji s partyzány klesl počet mužů RONA na dvě třetiny. Začátkem listopadu byla brigáda posílena běloruskými policisty. Kaminskému se podařilo stmelit brigádu, přimět k návratu část dezertérů a zvýšit počet RONA na 5000 mužů. V zimě a na jaře 1944 vedla Kaminského brigáda nepřetržitý boj s partyzány v týlu Armádní skupiny Střed.
NAHORU