Ochrana vodních zdrojů, udržení vody v krajině, ochrana nerostného bohatství, ale také ochrana zemědělské půdy se řadí mezi priority politiky KSČM. Komunisté už ve Sněmovně předložili k projednání zvýšenou ústavní ochranu, která se týká právě vody a přírodních zdrojů.

Včera to novinářům ve Sněmovně sdělil člen jejího ústavně právního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). Komunisté především chtějí v tomto smyslu změnit ústavu. »Po 25 letech se ukázalo, že platná právní úprava je nedostačující. Je třeba ji upravit. Oč konkrétně jde? V čl. 7 Ústavy ČR se praví, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Jsou disciplíny, ve kterých nemůžeme nikdy vyhrát. Nikdy asi nebudeme nejlepší v kriketu a curlingu, nepostavíme nejmodernější budovu na světě (dělá nám problémy i pár kilometrů dálnice) a naštěstí na celé čáře prohrajeme s Polskem hru o to, kdo vleze USA nejvíce někam. Pravda, není to nedostatkem snahy ze strany českých vlád, což se ukazuje i na vztahu ke Kosovu, přejezdech amerických vojsk přes naše území a debatách o americkém radaru v Brdech, ale kam se na Poláky hrabeme.

V Poslanecké sněmovně ve čtvrtek 6. června hlasovala výrazná většina přítomných poslanců pro komunisty navržené usnesení zavazující vládu konat, aby bylo možné šetřit stamiliardové škody vzniklé na majetku státu a občanů podvodnou privatizací národního majetku a stíhat a potrestat zločiny spáchané v 90. letech při jeho rozkrádání. Proti hlasovala jen ODS. Ta jako kmotrovská strana klade odpor důslednému šetření privatizačních zločinů dlouhodobě. Lidovci a TOP 09 pak vychytrale manévrovali. Neodvážili se tak drze jako ODS zvednout ruce proti, ale pro návrh na odsouzení a další šetření zločinů privatizace z nich nehlasoval ani jediný.

Včera uplynulo sedmdesát sedm let od vyvraždění a zničení středočeské obce Lidice německými nacisty. Krátce na to následovala další česká obec Ležáky na východě Čech. Nešlo o jediné obce, které běsnící fašismus hrůzným způsobem vymazal z mapy světa. Zločinná ideologie nacismu na mnoha místech Evropy postupovala ve svých exekucích i jinde. Lze namátkou jmenovat francouzský Oradour, volyňský Český Malín či desítky obcí v Bělorusku, moravské Javoříčko, český Lejčkov a Leskovice atd. Řada zločinných akcí nacistických zabijáků je příliš velká, než aby je všechny bylo možné v krátkém zamyšlení vyjmenovat.

Po několika měsících úporného boje spojeného s evropskými volbami známe konečně výsledky. Z těch se dá vypíchnout několik základních faktů: KSČM získala takřka stejný počet hlasů jako ve volbách před pěti lety, a jelikož ČSSD ve volbách propadla, budeme v Evropském parlamentu jedinými zástupci české levice; tradiční celoevropská koalice lidovců a sociálních demokratů, která přivedla EU do současného stavu krizí a brexitu, ztratila většinu.


Pro KSČM tak nyní začíná období obrovské výzvy, které ještě nikdy ve své historii nemusela čelit, a tou je reprezentovat celou českou levicovou scénu na půdě tak významné politické instituce, jakou je Evropský parlament.