Po několika letech snažení se konečně podařilo zrušit karenční dobu, která trestala zaměstnance za to, že jsou nemocní. Dlouho se KSČM usilovně snažila tuto asociální reformu z pera Topolánkovy pravicové vlády zrušit. Na krátkou dobu se to podařilo rozhodnutím Ústavního soudu, aby to vláda P. Nečase oklikou (obcházením zákona) vrátila.

Často dnes slyšíme stížnosti na pozvolný růst cen potravin. Na vině ovšem nejsou zemědělci. Letošní nepříznivé počasí, které ovlivnilo úrodu na polích u pěstitelů brambor, zeleniny, ale i chovatelů a zpracovatelů, způsobilo velké ztráty. Nedostatek deště zapříčinil často menší výnosy a podepsal se i na nedostatku krmiva pro dobytek na zimu. V současné době se snížily výkupní ceny masa na jatkách vzhledem k tomu, že chovatelé snižují stavy dobytka.

Přesto se toto paradoxně neprojevilo na pultech obchodů, ba právě naopak. Ceny masa pomalu stoupají.

Oslavy sto let jsou skoro za námi. Byly slavné i méně slavné. Česká televize nám opět vysvětlovala, co si máme myslet. Kde je pravda, tedy to, co za pravdu máme pokládat. Z dějin jako hrozinky bylo vyzobáváno jen to, co se hodí. Doba od roku 48 do roku 89 byla obdobím tmy, doba poté největším obdobím českých dějin. V dílu věnovaném století naší vědy jsme mohli slyšet vyjádření bývalého předsedy Akademie věd Zahradníka i dalšího z předsedů Pačese. Ten první nám tvrdil, že »za komunismu« tu zůstali jen »druhořadí vědci«, ten druhý přiznal velikost i takovým vědcům jako byl komunista Šorm.

Nevím, ale zdá se, že jsme tehdy žili každý v jiném Československu než pan Zahradník. I tady totiž byli lidé, kteří něco dokázali. A v různých oborech. Nebyl jen filozof Patočka, mimochodem nešlo o žádného vůdčího představitele filozofie, byli i jiní velmi významní filozofové, profesor Ludvík Svoboda, prof. Jiřina Otáhalová, prof. Jindřich Zelený.

Již zítra se budou na Pražském hradě povyšovat a jmenovat noví generálové. Potřebuje však čtyřicetitisícový policejní sbor tolik generálů?
S blížícím se státním svátkem se vláda rozhodla navrhnout prezidentu republiky jmenování vybraných vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů do generálských hodností a některé stávající generály povýšit. To není nic neobvyklého a je to již v podstatě tradice. Se znalostí stavu, zejména Policie ČR a jejích jednotlivých služeb, nebudu toto rozhodnutí ani výběr nominovaných komentovat. Ono mi to stejně ani nepřísluší. Myslet své si o tom však mohu. Ani nevím proč, ale v této souvislosti se mi vybavil jeden z dílů pohádkového seriálu Arabela s názvem Příliš mnoho generálů. Asi to bude i tím, že se o bezpečnost zajímám více než 30 let.

Každý z nás se někdy bojí. Přirozený jev, který zažíváme všichni. Strachujeme se o život dětí, vnoučat, rodiny a přátel. Nikdo z nás si nedovede představit hrůzu, kterou prožívají ti, jejichž blízcí jsou účastníky vojenských misí. Všem, kteří přišli takto o život, věnujme tichou vzpomínku a jejich rodinám vyslovme upřímnou soustrast.

KSČM dlouhodobě usiluje o zastavení účasti na těchto misích. Ti, kteří s nimi souhlasili, mění názor. Jsem ráda, že příkladem změny názoru je poslanec Zaorálek z ČSSD, který pro misi v Afghánistánu zvedal ruku. Dnes mnozí z nás prožívají obavu z útoku teroristů v naší zemi. Věřme, že tato hrůza nás nepostihne. Nechceme prožívat strach o život svých drahých. Návrh KSČM, aby byli staženi vojáci z této dnes tolik diskutované mise, má své opodstatnění. Doufám, že se naši zákonodárci zamyslí a zváží všechny okolnosti a podpoří jej. Každý další zraněný či mrtvý voják tuto děsivou bilanci jen zhoršuje, a to zajisté nikdo nechce, nebo snad ano?