Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek v pořadu Prostor X časopisu Reflex prohlásil, že prezident vyznamenal Mašíny dávno a že si jich váží, protože zde tenkrát komunisti vyhlásili občanskou válku. Vyjádření hodné menšího rozboru. Co také čekat světoborného od člověka z Ústavu pro studium totalitních režimů, že? Jen by mě zajímalo, zda pan historik ví, že zde žádná občanská válka nebyla. Nebo snad byla? Jednalo se o dobu, která byla prodchnuta špionážemi, nepřátelstvím dvou bloků. Netvrdím, že se jednalo o idylku. Přece je několik málo let po válce a společnost se vyrovnává s traumatem druhé světové války. Nepřátelé a kolaboranti byli snad všude.

19. 10. 2019
Přestože jedním z faktorů, že k brexitu došlo, bylo i selhání Evropské unie v dobách poznamenaných několika krizemi, považuje KSČM za neoddiskutovatelné, že proces vyjednávání a schvalování dohody o vystoupení je poznamenán chybami a neschopností hned dvou britských vlád. Dnes máme na stole již druhou dohodu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie a nezdá se, že by měla v britské Dolní sněmovně větší šanci než již třikrát odmítnutá dohoda první.

Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Časy se mění a lidé jdou s dobou. Některé výroky volených představitelů však překračují mez základní slušnosti.

Být vidět za každou cenu je laciná póza. Ovšem jen pokud nejsou výroky urážející nebo vyhrožující. Zvláště exhibující starosta je poněkud netradiční jev, co však je ještě mnohem horší, je údajná podpora šéfa ODS Fialy, kterou se Novotný zaštiťuje. Hrubost a vulgarita v politice ani v běžném životě nemají místo.

Člověk by si měl zamést před vlastním prahem, což u ODS platí na sto procent. Názorová rozdílnost je možná, vulgarity v ní ale nemají prostor. Slovní ataky bývají předzvěstí útoků fyzických a takovéto postoje do dnešní doby rozhodně nepatří.

Pavel KOVÁČIK, předseda Poslaneckého klubu KSČM

8. 10. 2019
V pondělí jste na ministerstvu kultury podali návrh, aby pražský památník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva byl prohlášen za kulturní památku. Co by mělo prohlášení památníku za kulturní památku řešit?

Za prvé bych chtěl docílit, že by se tím stal památník skutečně kulturní památkou, protože z té doby je již dnes velmi málo pomníků Rudé armády nejenom v Praze, ale na celém území České republiky. Za druhé bych chtěl, aby zůstala socha tak, jak je, na stejném místě, protože jasně vypovídá o osvobození Prahy Rudou armádou. A v poslední době je veliký tlak přepisovat historii. A bylo by mi líto, pokud by se dnes mladá generace již o roli Rudé armády a o osvobození Prahy pravdu nedozvěděla.

Jan Turek z Prahy, který v těchto dnech oslavil nádherné životní jubilem 90 let, prožil bohatý život. Zejména jeho dětství a rané mládí bylo naplněno dramatickými okamžiky, a nebyla to žádná románová dobrodružství. Byl totiž již jako chlapec zapojen do protifašistického odboje a jako 15letý bránil se zbraní v ruce pražské barikády. Za devět desítek let svého života se nezpronevěřil lidství, smyslu pro pravdu a spravedlnost a úsilí o společenský pokrok.

Narodil se 26. září 1929 v Praze v rodině holiče. Rodiče se záhy rozvedli, a tak zůstal se starší sestrou Antonií jen s maminkou. Živobytí to bylo veskrze chudé, matka živila rodinu poklízením, šitím a domovnictvím.