Vzkaz z Lidic a Ležáků

Grospič1Včera uplynulo sedmdesát sedm let od vyvraždění a zničení středočeské obce Lidice německými nacisty. Krátce na to následovala další česká obec Ležáky na východě Čech. Nešlo o jediné obce, které běsnící fašismus hrůzným způsobem vymazal z mapy světa. Zločinná ideologie nacismu na mnoha místech Evropy postupovala ve svých exekucích i jinde. Lze namátkou jmenovat francouzský Oradour, volyňský Český Malín či desítky obcí v Bělorusku, moravské Javoříčko, český Lejčkov a Leskovice atd. Řada zločinných akcí nacistických zabijáků je příliš velká, než aby je všechny bylo možné v krátkém zamyšlení vyjmenovat.
Ostatně japonský fašismus se ve svých zvěrstvech nedal vůči tomu německému zahanbit a nezůstal v ničem pozadu.



Neméně závažnější je však to, že druhou světovou válkou hrůzná řešení konfliktů neskončila. Mnohé koloniální a imperiální mocnosti se v boji proti národně-osvobozeneckým hnutím těmito fašistickými zvěrstvy inspirovaly a počínaly si při potlačování hnutí národního odporu proti koloniální nadvládě neméně zběsile. Připomínám palestinský Dajr Jásín, kde izraelští ozbrojenci 9. dubna 1948 zavraždili 250 arabských mužů, žen a dětí, připomínám masakr ve vietnamské vesnici My Lai ze 16. března 1968, kde Američané zavraždili až 504 neozbrojených civilistů, včetně žen a dětí. Jen část vrahů z dob druhé světové války byla potrestána. Z izraelského komanda vraždícího v roce 1948 nikdo, z americké strany, ač vyšetřováno kvůli My Lai bylo čtrnáct vojáků, odsouzen byl z vrahů jediný, jenž nakonec v příjemném vězení strávil jen čtyři a půl měsíce. Za jiný podobný »zákrok« americké armády, k němuž došlo v době Korejské války, mám na mysli korejskou vesnici No Gun Ri, nebyl dokonce americkými soudy nikdo potrestán. Dalo by se pokračovat výčtem vyvražděných vesnic, městeček, měst hrůznými regionálními válečnými konflikty dnešních let, jež rovněž stvořil imperialismus a podporují bývalé koloniální mocnosti Evropy a Spojené státy americké.

Lidice se však staly mementem a pro celý svět varováním. Staly se svědectvím hrůznosti nejen fašistické ideologie, ale i války jako takové. Jmenované obce v Palestině, Koreji či ve Vietnamu nebyly v tamních válkách jediné. Mrtvých civilistů, včetně žen a dětí, bylo nepočítaně. Nejhorší je, že se jich dopustili kromě nacistů za druhé světové války po této válce i ozbrojenci tzv. »demokratických zemí«, od nichž se čekalo, že hrůzy fašismu v jakékoliv podobě již nepřipustí. Také to, že k potrestání vrahů z těchto akcí nedošlo, nebo došlo jen výběrově.

Lidice a Ležáky byly na samém začátku. Svět tehdy přísahal, že už nikdy se něco podobného nebude opakovat a že vrazi budou potrestáni, a mysleli se tím nejen ti, co tzv. plnili rozkaz, ale i iniciátoři tohoto hrůzného činu. Květen 1945 měl znamenat konec hrůzných činů německonacistické moci. Zdálo se, že se nic podobného nebude opakovat. K tomu se zavázali všichni ti, kterým se podařilo nacismus porazit. Brzy však zájmy jistých skupin převládly nad zmíněným závazkem. Došlo k dalším válkám a v nich k novým Lidicím, Oradourům a Českým Malínům. Civilisté umírali a umírají v Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, Sýrii. A všude bychom našli dlouhé ruce amerických vojenských plánovačů. Jaké další války se v jejich myslích připravují, nevíme. Ale každá válka přinese nesmírné utrpení civilistů, zvláště žen a dětí. A těmto válkám by svět měl zabránit. Je to jeho povinnost k odkazu těch mrtvých z Lidic, Ležáků a dalších míst, kde zvítězila nelidská moc.

Kladu si na závěr znovu otázku, o co jde lidem typu Daniela Hermana, když tento rok v Řezně složil opětovný hold na srazu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, tedy srazu těch, kteří vyháněli české občany z jejich vlastních obcí. Co sleduje on, jemu podobní a KDU-ČSL otevřenou podporou těchto akcí? Proč slyší na volání bavorského ministerského předsedy, aby se sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu uskutečnil v České republice? To není akt smíření! To je akt plný osobní msty, zášti a vyzdvihování nacistických pohrobků.

Lidice, Ležáky a další české, moravské, slovenské obce musí být mementem odmítnutí smíření se s nacistickým zlem. Fašismu nesmí být dán prostor v žádné podobě.

Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM
skola2 9 x
NAHORU