Tehdejší zrada, dnešní podrazy

skalaMnichovský diktát je z témat, mířících k jádru věci. Hvězdné pěchotě pravdolásky strhává masky. Zkouší se vylhat. Kroutí se jako had. Londýn a Paříž prý Hitlera prostě jen »neprokoukly včas«. Je to lež jako věž. Doložil to už Edvard Beneš. Své Paměti psal od roku 1943. Vydal je čtyři roky nato. Aby své osobní svědectví opřel o dokumenty, dostupné až po válce.

Že Německu vládne totalitní verbež – a chystá válečnou řež – bylo v roce 1938 jako na dlani. Víc práv, než pod jejím karabáčem, měl u nás i každý Němec. Hitler však – cituje jeho projevy Beneš – Praze připsal »vyhlazovací válku«, usilující »němectví vyhubit«. Velmoci liberální demokracie přitakaly páté koloně, masakrující nás, Čechy. Kryly to neurvalým alibi.
»Jak je to hrozné, fantastické, neuvěřitelné« – vyhlásil britský premiér rozhlasem – »mají-li Britové kopat zákopy a zkoušet plynové masky v Anglii pro spor v daleké zemi a mezi národy, o nichž my sami nevíme nic... A i kdybychom měli sebevětší sympatie s malým národem, proti němuž stojí velký a mocný soused, nemůžeme přivést celou britskou říši do války jen kvůli němu«.

Prahu - dokládá Beneš – nezradily jen Londýn a Paříž. Také »telegram F. D. Roosevelta«, vzpomíná ve svých memoárech, se totiž »na mne obracel stejně jako na Hitlera«. A vůbec »nebral v úvahu, jak konflikt vznikl, proč vznikl, oč v něm šlo, a že se jedná o hrozby válkou a násilím proti nám«. Téhož dne dorazily »telegramy od všech amerických republik«. Zněly navlas stejně.

Beneš je očitým svědkem i opačným směrem: »O postupu Sovětského svazu jsem neměl žádné pochybnosti. Zůstal v této těžké chvíli s námi jediný, nabídl více, nežli byl povinen.« To Praha, a ne Moskva, rozhodla, že »kdybychom byli odmítli anglo-francouzský plán a šli do války s Německem jen za podpory Sovětského svazu, bylo by došlo k těmto důsledkům: Celý západní svět by byl – ať upřímně, ať neupřímně – věřil, že Hitler se svou propagandou o Československu jako nástroji bolševizace střední Evropy má pravdu.« »Já sám jsem,« píše Beneš, »nechtěl riskovat v roce 1938 válku Německo – Československo – Rusko« hlavně proto, že by šla na ruku »vražednému plánu určitých reakčních západoevropských kruhů – dostat za každou cenu do války nacismus proti bolševismu«. Snaze stůj co stůj »nechat zničit sovětský režim nacistickým Německem ve prospěch záchrany západoevropské reakce«. A »upoutat tak nacistické Německo jako ´hráz proti bolševismu´ plně na střední a východní Evropu, kterou by ono na dlouhá léta ovládalo.« Beneš přitom »nevylučoval ani eventualitu, že by se nakonec reakční kruhy západní demokracie daly strhnouti k přímé pomoci Německu proti Rusku«.

Mnichov nebyl úletem naivních neviňátek. Byla to intrika třídního hyenismu. »Hráz proti bolševismu« svěřil zločineckým prackám. »Na dlouhá léta« měly vládnout i nám. Svatoušci liberální přetvářky se nestačili divit. Sladká Francie padla napřesrok. Krátce nato plenila Luftwaffe i Hrdý Albion. Bestii zlámalo vaz až bolševické Rusko. Libretem mnichovské zrady bylo jeho vyhlazení.

Za džentlmenský appeasement – usmiřování, vedené panensky dobrou vírou – to vydával už Chamberlain. Pravdoláska to dovádí ještě o schod níž. Appeasement předhazuje každému, kdo jí nedaruje, když hecuje sadistické agrese. Dvojčetem mnichovanských lumpáren je však právě politika, jíž dělá sama poskoka. Válka proti terorismu vedená za změnu režimů, co nejsou po vůli. Poťouchlá podpora opozice, co je prý umírněná, ač vraždí stoupence legálních vlád. Cejch krvavých katů, vypalovaný hlavám států, co prý se musí klidit, tak jako Beneš tehdy.

Souhlas mlčením i s tím, když gangsterům asistuje kdejaký zkurvysyn, ale náš - a dokonce i člen NATO. Sabotáž koalice, která se terorismu postaví jako ta protihitlerovská. Kolaborace s galerkou opřenou o hnědý mor. Klidně i za cenu, že ovládne Ukrajinu. Na dlouhá léta. Moskva už není bolševická. Právě ta je však hlavním terčem i dnes.
Je to surová zhovadilost. Přišla o svědomí i o soudnost. Beneše postavila před hotovou věc. Podruhé by to riskoval jen blázen.

Josef SKÁLA, místopředseda ÚV KSČM a kandidát do Poslanecké sněmovny v Praze
skola2 259 x
NAHORU