Sudeťácký sjezd v ČR?

Předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt plánuje sjezd svého sdružení na území České republiky. Ve středu večer to potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi. KSČM to považuje za skandální.

»Ano, bude to někde v Česku, ještě nevím kde. Často v ČR organizujeme menší setkání, proč bychom zde nemohli mít větší? Nepovažuji to za necitlivé. Jsme Evropané, máme společné české kořeny, měli bychom krůček po krůčku budovat lepší sousedství,« řekl Posselt v rozhovoru.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá plány sudetoněmeckého krajanského sdružení jednoznačně odsoudila. »Setkání, které plánuje pan Posselt v naší republice, je nehorázné,« řekla Haló novinám Vostrá. Podle ní slova o společných kořenech a dobrém sousedství vyznívají jako výsměch českému národu.
»Poněkud zapomněl na obsazení Sudet a vyhnání Čechů z jejich domovů, ne? Historii nezmění ani on, ani jeho kamarádi z KDU-ČSL. Zapomínat rozhodně nebudeme,« dodala Vostrá.

Šéf sudetských Němců o sjezdu svého sdružení prvně mluvil již na jaře loňského roku, na 69. sjezdu landsmanšaftu v Augsburgu. »Jsem si jist, že mezi roky 2020 a 2024 sjezd v Česku bude,« řekl tehdy Posselt. Tam si také pochvaloval, že na takový krok je vhodná chvíle, neboť ve všech důležitých českých politických stranách – s výjimkou KSČM a SPD – převažuje názor, že by se se sudetskými Němci mělo spolupracovat. V roce 2016 se sudeťáckého sjezdu poprvé zúčastnil člen české vlády – tehdejší ministr kultury Daniel Herman. O rok později dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (oba KDU-ČSL).

Sdružení bylo založeno na počátku 50. let 20. století jako organizace Němců, kteří museli po porážce Německa ve druhé světové válce opustit svá bydliště na území někdejší ČSR. V roce 1961 landsmanšaft přijal program zvaný 20 bodů, který požadoval »opětovné usídlení sudetských Němců na původních územích, kde žili do roku 1945«. Roku 2015 byl ze stanov vyškrtnut cíl činnosti »prosazení právního nároku na ztracenou domovinu a náhradu zkonfiskovaného sudetského majetku«, program 20 bodů však zůstal v platnosti. Záhadné je financování spolku, dostává pravidelně finanční podporu od německého státu, jejíž výše je ovšem tajná. Odhaduje se, že v letech 1974-1985 státní podpora činila 23 milionů marek. Sudetští Němci navíc za odsun získali od německé vlády rozsáhlé odškodnění. Od roku 2003 udržuje landsmanšaft informační kancelář v Praze. Dlouhodobě je napojen především na bavorskou CSU. Krom landsmanšaftu odsunutí Němci založili ještě tři vlivné organizace. Nejradikálnější z nich je Witikobund, jejž založili bývalí nacisté a nacionalisté. Ackermannovo sdružení je orientováno na katolickou církev, Seligerovo sdružení na sociální demokracii.

(ste)
skola2 104 x
NAHORU