Růst minimální mzdy pomůže všem. Skutečně?

SafranekZvýšení minimální mzdy o deset procent na 11 000 Kč od Nového roku je dobrá zpráva nejen pro 3,2 procenta pracovníků spadajících pod nově stanovenou minimální příjmovou hranici, ale i dalších několik set tisíc zaměstnanců, kterým budou zaměstnavatelé nuceni zvýšit mzdy (i mzdové tarify) tak, aby zůstal zachován odstup v odměňování podle jejího množství a významu. Druhou stranou mince jsou důsledky, které bude tato finančně náročná operace znamenat pro další pracující, firmy i státní rozpočet.

Růst minimální mzdy prý pomůže všem. Opravdu? Rozpor připouští stínový ministr práce Miroslav Opálka. Zvýšení osobních nákladů může být pro některé firmy problém. Zejména v nepodnikatelském sektoru, závislém na dotacích a grantech.
U podnikatelů větší problém nevidí. Zahraniční firmy si mohou prostřednictvím vnitropodnikových cen dostatečné prostředky získat (například na úkor odsávání zisků zahraničním matkám). Reakci domácích firem ponechává stranou. Skutečnost je bohužel mnohem složitější. Ono totiž nejde jen o podnikatele.


Přirozenou reakcí zaměstnavatelů bude snaha zvýšené osobní výdaje nějak kompenzovat. Možností je několik. Jako první se nabízí zvýšení cen. To by ovšem při nezměněné produkci vyvolalo inflaci, narušilo tržní rovnováhu a ovlivnilo konkurenceschopnost. Druhou možností je zvýšení intenzity práce dotčených pracovníků. Konečně třetí možností je omezení jiných výdajů firmy, například benefitů. Variantě, že vyšší osobní výdaje uhradí zaměstnavatel ze svého zisku, snad nevěří ani ten, koho by to eventuálně napadlo.

Tím se dostáváme na konec řetězce. Úprava minimální mzdy znamená i zvýšení průměrné mzdy, a tím i nikoli nepodstatné zásahy do sociální oblasti a veřejných rozpočtů. Způsob výpočtu a finální výše řady sociálně zaměřených opatření se totiž odvíjí právě od výše průměrné mzdy. Toto vládní opatření neřeší. Zřejmě pro omezenou schopnost či nezájem vládních činitelů a legislativců posuzovat problém a jejich řešení komplexně, ve vazbách.

Zvýšení minimální mzdy je oprávněné. Navíc vypadá hezky, před volbami se to hodí. Chybou je, že to není systémové ekonomické opatření, ale z komplexu vytržené sociálně laděné nepromyšlené pozlátko. Které prostřednictvím zvýšených výdajů státního rozpočtu (platy zaměstnanců státu a dotace, zvýšené sociální výdaje z důvodu vyšší průměrné mzdy apod.) negativně postihne každého z nás. Navíc: je 11 000 Kč dostatečně stimulační částka?

Ladislav ŠAFRÁNEK

Zdroj článku: www.halonoviny.cz
skola2 351 x
NAHORU