Historická paměť snadno podléhá demagogickým tlakům. Vedou k tomu, že mnohá ještě nedávno nezpochybnitelná fakta jsou relativizována, opomíjena. Příkladů je i v samotném Polsku mnoho. Na jedné straně je 3,5 milionu »předválečných« polských Židů, z nichž jich po válce zůstalo 250 000. Na druhé straně jsou možná pouhé epizody, nicméně o mnohém vypovídající. Pogrom a vražda 340 Židů v roce 1941 v Jedwabném, tradiční polský antisemitismus neblaze ovlivňující povstání ve Varšavském ghettu, další pogrom v červenci 1945 v Krakově a nejznámější s desítkami ubitých Židů dokonce rok po válce v Kielcích. To Jaroslawu Kaczynskému nestačí?
Buďme ale spravedliví. Neboť i naše mlčení může přinést neblahé ovoce. Skutečně nám nevadí »rehabilitace« Stepana Bandery a jeho pomníky rostoucí po Ukrajině jako houby po dešti? Máme se smířit s »novými interpretacemi« Nankingského masakru 300 000 Číňanů údajně humánními japonskými agresory?
Nebo zapomenout na vyloupané oči Titových partyzánů ustašovci a jimi řízená zvěrstva v táboře Jasenovac, který byl podle řady historiků horší než Osvětim!? Máme jen z ohledu na zájmy Turků zapomenout na genocidu Arménů, kterou jsme mj. uznali až po sto letech?
Nebo zapomenout na vyloupané oči Titových partyzánů ustašovci a jimi řízená zvěrstva v táboře Jasenovac, který byl podle řady historiků horší než Osvětim!? Máme jen z ohledu na zájmy Turků zapomenout na genocidu Arménů, kterou jsme mj. uznali až po sto letech?
U Madridu se bojovalo za Prahu. Postavme se hnědnutí společnosti za každou cenu. Kdekoli a kdykoli. Je to boj za osud lidstva.
Ladislav ŠAFRÁNEK
OV KSČM Trutnov