O kouzlu nechtěného

SafranekVláda aktuálně napravuje staré křivdy spáchané v důchodovém systému, tvrdí Andrej Babiš. Jde na to dvěma cestami. Zaprvé údajně přípravou zásadní reformy důchodového systému, kde se aktuálně soustřeďuje na definování základních parametrů reformy a konsultaci s dalšími politickými stranami a relevantními zájmovými organizacemi. Za druhé pružnou reakcí zejména na vývoj na trhu práce a dynamiku hospodářského růstu (když se ekonomice daří, musejí z toho také něco mít lidé).

První, programová linie je naší veřejnosti dlouhodobě známa z vytváření a následného zániku nejrůznějších vládních i nevládních komisí. Důvodem, pokud vůbec byl veřejnosti sdělen, byla zpravidla neschopnost nalézt kompromis, konsensus.
V mnoha případech však důvod ani sdělen nebyl. Na druhé straně se zájemci mohli s dílčími závěry či doporučeními seznámit na různých zainteresovaných serverech či v odborných statích. Na studie některých z dřívějších komisí (širší veřejnosti je známa tzv. Bezděkova komise) se mnozí odvolávají dosud. Proto je nepochopitelná snaha vlády začínat znovu bez kontinuity a komplexního záběru. Nenaznačuje to nadřazování politického zájmu nad objektivní ekonomickou či sociální analýzou?

Pokud jde o druhou linii nápravy křivd na důchodcích, nechce se mi věřit v náhlé probuzení sociálního cítění multimiliardáře s jeho filosofií řídit společnost jako firmu a motivovaného zvyšováním zisku. Proto hledám odpověď na své pochybnosti. Proč necelý měsíc po nelehce schváleném státním rozpočtu zvyšujícího důchody bez dostatečného finančního krytí (dojemný je výrok ministryně financí, že peníze někde najde), předseda vlády s originálním rozpočtovým schodkem v období růstu přichází s novým populistickým slibem zvýšit pro příští rok důchody místo o 700 o celých 900 Kč (další miliardová přilepšení proti plánovaným jsou na stole ministrů práce a sociálních věcí, školství a místního rozvoje). Zlé jazyky tvrdí, že jde o zálohovaný kapitál pro další voličské hlasy pro hnutí ANO na úkor budoucnosti státu.

Vraťme se od velké politiky k peněženkám našich důchodců. Pro ně je každá koruna dobrá, proto jsou ochotni podporovat vládu, která je - na rozdíl o pravicových - tolik neždíme. Přesto je vhodné podívat se na sociální politiku vůči důchodcům podrobněji. Jaké jsou jejich skutečné příjmy, jak vlastně vypadá jejich spotřební koš? Proč jsou tvrdošíjně srovnávány »čisté« důchody s nominální mzdou? Proč se nerozlišují mzdy, platy a příjmy? Proč se neuvažuje skutečný příjem jednotlivých sociálních skupin, tj. jejich daňové zvýhodnění, vliv nejrůznějších peněžních i nepeněžních benefitů, sociálních výpomocí, subvencí, pohyblivých složek? Možná by se ukázalo, jak je avizovaná hra s dvěma stokorunami falešná a ošidná.

Ladislav ŠAFRÁNEK
skola2 63 x
NAHORU