Lidský zdroj není stroj

SafranekČtu-li oslavné ódy sociálních demokratů na úspěch vládnutí opíraný o historicky nejmenší nezaměstnanost, vysoký růst mezd a platů, prudké zvýšení konzumu a další »výdobytky«, jímá mne hrůza. Pokud jde o projev neznalosti ekonomických zákonitostí, neomlouvám, nicméně se snažím propagandistickou velkohubost přecházet. Pokud však své proklamace Sobotka a spol. myslí vážně, věří jim, je nejvyšší čas jejich pokrytectví odhalit.

Ukažme si to na jedné málo prezentované skutečnosti. Počet nezaměstnaných skutečně dosahuje historického minima. Doprovodným jevem je ovšem nízká úroveň produktivity práce, v některých oborech až její devalvace jen proto, aby »zmizely reservy« z trhu práce. Ono totiž zaměstnávat levnou pracovní sílu v montážních výrobnách s nízkou přidanou hodnotou je stále ekonomicky výhodnější, než zavádět náročné sofistikované výroby, služby a intenzifikační procesy. Exemplárním příkladem je i nebývalý růst státních zaměstnanců a vytváření nových úřadů bez omezování stávajících a navzdory jejich saturaci moderní technikou. V tom tkví časovaná bomba české ekonomiky.


Bez robotů, internetu věcí, analýzy velkých dat a dalších digitálních technologií nemá většina stávajících byznysů šanci přežít příští desetiletí. Kdo to nepochopí, selže. České firmy bohužel patří mezi zaostávající a nic nenaznačuje, že by je »osvědčený« způsob extensivního rozvoje a kvantitativního způsobu hodnocení k širší robotizaci a využívání umělé inteligence tlačil. Učiní-li to jejich klienti a konkurence, může být pozdě.

Proč se toho čeští podnikatelé a politici bojí? Vždyť vědí, že lidská práce ve výrobních i obchodních oborech přestává dostačovat a nahradit ji může pouze technika digitální sféry? Prostě proto, že ve 4. průmyslové revoluci zaměstnanec přestává být lidským zdrojem, něčím strojově manipulovatelným, mechanickým. Vrací se mu jeho všelidský, tvořivý, intelektuální potenciál. To je výzva, na kterou zatím nedokážeme účinně reagovat.

Samozřejmě budou i tací, které z pracovního procesu technika 4.0 nejen uvolní, nýbrž i mnohonásobně nahradí i s novou kvalitou ekonomických podmínek. Dojde k dramatickému asymetrickému vývoji jak v pracovní, ekonomické a sociální, tak i kulturní sféře. Společnost se již dnes musí připravovat na alternativu razantního zkracování pracovní doby, ale i růstu spoluobčanů, kteří nebudou aktivními účastníky výrobních procesů. Jak jim naplníme tvořivě a produktivně volný čas? Jak zajistíme, aby se necítili zbyteční? A aby péče o ně nezatížila existenčně mladou generaci?

Ladislav ŠAFRÁNEK
skola2 406 x
NAHORU