Libye, migranti a galakoncert slepoty

skalaMrákoty mívají hroší kůži. Šálí i »levici« na baterky. Evropskou unii má za globálního hráče. Ten to prý Americe jen tak nedaruje. Svět, dostupný pěti smyslům, tu idylku válcuje. Zvlášť za časů exportu chaosu. Na Střední východ i do Afriky ho vyvezla Amerika.
 
Evropské elity? Jen samí strejci a tety. Mávají košťaty úklidové čety. Žádat po Americe, ať si po změnách režimu uklidí sama, si netroufají. Migrační tsunami vítají pukrlaty. Šaškují s děravými hotspoty. A sepisují kvóty, domáhající se solidarity od Evropy, jíž cizí kapitál rabuje už čtvrt století. Kdo té drzosti nejde naproti, toho neminou urážky. A vyděračské narážky, že přijde o dotační kvóty.

Čistě tureckému režimu to nehrozí. Brusel do něj sype miliardy. Škrtá je z fondů evropského rozvoje. V záchvatu naděje, že tím migraci zablokuje. Funguje to jen zčásti. Háček je minimálně trojí. Teroristickou internacionálu sponzoroval i Erdogan.
Tranzitní zónu měla hlavně v Turecku. Charitou nebyly ani jeho utečenecké tábory. Mánie, že Asad musí jít, snila o bezletové zóně. Tedy pruhu syrského území, na něž si brousila zuby. Zdejší populaci, jež by ten diktát nezkousla, chtěla nahradit řízenou migrací.


Syřané v táborech lemujících turecké pobřeží netvořili ani polovinu. Tím víc se hemžily masou dovezenou až z Afghánistánu či Bangladéše a černého kontinentu. Zvrat na syrském bojišti tu habaďůru skrečoval. Migrační vlna, expedovaná do Evropy, je až Plánem B. Míra, v níž ji Ankara jen brzdí, už stála majlant. Trvale udržitelné řešení to není. Všem, kdo nám bulíkují opak, to vzkazuje sám Erdogan. V průměru jednou týdně.

Schyluje se i k ještě bizarnější repríze. Na trase z Libye hlavně do Itálie. Pět tisíc migrantů jí projde i od pondělí do neděle. Evropské řešení tu postrádá i to hlavní – partnera v podobě reálné státní moci. Libye sice vládu národní jednoty má. Honosí se i mezinárodním uznáním. Je to však kabaretní spolek. Nemá pod kontrolou ani celý Tripolis. Stojí i padá s ochrankou splácanou z islamistických soldatesek. Brusel však záruky, jaké si kupuje od Turecka, sjednává právě s ní.

Tak žalostným zoufalcům se posmíval už Hegel. Železné logice, která je nemá kudy minout, říkal lest rozumu. Svá prv
á sousta si už vychutnává. Například v podobě Chalífy Haftára. Léta pracoval pro CIA. Teď nakupuje kvanta ruských zbraní. S veškerou pompou navštívil i letadlovou loď Admirál Kuzněcov. Maníků, jimž velí, je na šedesát tisíc. Vládě národní jednoty vzkazuje, že si pro ni přijde, kdy se mu zamane. Eurokracie však investuje právě do ní.
Libye nebyla vitrínou liberální demokracie. Lépe než většina okolních zemí však na tom byla i evropskýma očima. Kaddáfí skončil prackami bestiálních vrahů. Před zraky komanda, vyslaného liberálními svatoušky. Z Libye je zhroucený stát (failed state). A hlavní tranzitní koridor masy, valící se z hlubin Afriky. Eurokracie se chytá ještě ubožejšího stébla než na balkánské trase. Slepota dává galakoncert. Unii, držené v jejím zajetí, zvoní hrana. Nazrál čas pro projekt jiné Evropy. Přesněji závod s časem. Než si i toto téma osedlá Wilders a Marine le Penová.

Josef SKÁLA
skola2 353 x
NAHORU