KSČM nebude čekat za humny

logo KSCM na vyskuSněmovní ústavně právní výbor doporučil plénu Sněmovny přijmout návrh zákona o celostátním referendu předložený poslanci ČSSD, ovšem v pozměněné podobě. Členové výboru k normě přijali komplexní pozměňovací návrh, na jehož znění se dohodly kluby ČSSD, ANO a Pirátů.

Pouze jejich členové také ve výboru pro návrh hlasovali. Zástupci zbylých klubů se vyslovili proti, nebo se hlasování zdrželi. Projednávání dalších dvou návrhů zákona o referendu, které předložili poslanci KSČM a SPD, výbor doporučil přerušit do doby, než bude ukončen legislativní proces u návrhu ČSSD.

Poslankyně Helena Válková (ANO) v této souvislosti vyslovila obavu, zda se komunističtí zákonodárci dalšího projednávání aktivně účastní, jestli »nebudou čekat za humny«, jak to dopadne. Toho se však podle jejich vyjádření obávat nemusí, naopak, kdyby byli pozváni k debatě o komplexním pozměňovacím návrhu, mohlo prý být jednání o poznání dále. »Vnímáme určitý posun, ale máme nějaké limity, proto bude záležet na dalším jednání, kterého se samozřejmě zúčastníme,« uvedl místopředseda výboru Stanislav Grospič (KSČM). »Jednání jsme se chtěli účastnit už dříve, ovšem vy jste nás k němu nepřizvali,« dodal jeho stranický kolega Zdeněk Ondráček.

Místopředseda výboru Stanislav Grospič.
Podle přijatého pozměňovacího návrhu by v referendu nebylo možné měnit Ústavu ani hlasovat o vystoupení z EU nebo z NATO. Nově by však bylo možné do referenda zahrnout ostatní mezinárodní smlouvy. »Vyšli jsme tím vstříc KSČM,« prohlásila za předkladatele Kateřina Valachová (ČSSD). Grospič to, že by se mohlo hlasovat o běžných mezinárodních smlouvách, vnímá jako určitý posun, protože ČSSD a hnutí ANO původně nechtěly umožnit hlasování o žádných mezinárodních smlouvách, KSČM však považuje za zásadní, aby se v referendu mohlo hlasovat i o smlouvách, jimiž se ČR zbavuje části suverenity. »Nechci bagatelizovat ostatní mezinárodní smlouvy, mohou mít výrazný dopad na ČR, ale primárně si myslím, že základem jsou ty, kde se posuzuje otázka suverenity. To je pro nás zásadní věc,« vysvětlil Grospič.

Otázku by měl ÚS posoudit vždy

Výbor také snížil počet podpisů nutných k vyvolání referenda z původně navrhovaných 850 tisíc na 450 tisíc, což je podle Valachové ústupek SPD i KSČM. »Je to spíš ústupek vůči SPD, protože my jsme navrhovali 300–400 tisíc podpisů, ale jsme ochotni, pokud tam bude ta možnost ve vztahu k mezinárodním smlouvám, hovořit i o 450 tisících podpisech,« uvedl Grospič.

Referendum bude možné vyhlásit až potom, co o návrhu rozhodne Ústavní soud. Soudci budou podle návrhu rozhodovat o tom, zda je položená otázka v souladu s Ústavou poté, co bude nasbíráno 50 tisíc podpisů. To by chtěli komunisté změnit. »My chceme, aby ÚS otázku posoudil vždy, aby podnětem k ÚS nemohlo dojít ke zpochybnění referenda až následně po jeho konání,« uvedl Grospič. Navíc Piráti prosadili, aby iniciátorem referenda mohl být i parlament jako celek za předpokladu, že se k tomu přikloní nadpoloviční většina všech poslanců a také nadpoloviční většina všech senátorů. Tuto možnost vnímají komunisté pozitivně, jsou ale přesvědčeni, že ten, kdo inicioval referendum, by měl mít také právo podat návrh k ÚS a nenechat toto právo pouze na petentech. »Z našeho pohledu to vnáší rozpor do toho zákona, proto se kloníme raději k té konstrukci, aby ÚS měl vždy povinnost posoudit otázku referenda před jeho konáním,« uvedl Grospič.

Senát zákon o referendu nechce

Komunisté přišli na ústavně právní výbor s vlastním komplexním pozměňovacím návrhem, který však nebyl přijat. Jednalo se v něm o jejich pohled na referendum ohledně mezinárodních smluv a také právě o otázku posouzení Ústavním soudem.

Grospič potvrdil, že zástupci KSČM chtějí na upřesnění přijatého návrhu spolupracovat. »Chceme, aby se ten profil jednání ČSSD, Piráti a hnutí ANO rozšířil věcně i o nás, aby některé naše požadavky byly brány v potaz. Primárně trvá náš zájem na tom, aby zákon o celostátním referendu prošel Poslaneckou sněmovnou, jestli projde i Senátem, to nejsme schopni posoudit,« konstatoval Grospič. Senát podle něj v minulosti a opakovaně i po volbách dal najevo, že nechce samostatný zákon o celostátním referendu, že chce, aby se to odvíjelo cestou, jako tomu bylo při referendu o vstupu do Evropské unie, to znamená případ od případu vždy samostatným zákonem.

Vzhledem k odmítavému postoji Senátu považuje předseda výboru Marek Benda (ODS) projednávání návrhu za »neuvěřitelné tanečky«. »Je to kouřová clona, které má předvést, že někdo něco dělá,« prohlásil. Valachová by naopak považovala za zradu stran, které mají referendum ve svém programu, kdyby nic nedělaly.

Pokud Senát normu odmítne, dolní komora ho nemůže v tomto případě přehlasovat. Najít shodu se Senátem bude podle Valachové velmi složité, možnosti podle ní ale existují. Podle nového stykového zákona si Sněmovna a Senát mohou vzájemně upravovat návrhy nebo změny ústavních a volebních zákonů tak, aby mohly na jejich podobě dosáhnout shody.

(jad)
skola2 91 x
NAHORU