Dohodáři dostanou kompenzace za výpadek příjmu

Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zřejmě dostanou v případě výpadku příjmů v důsledku epidemie koronaviru náhrady 350 korun za den. Podmínkou bude mimo jiné to, že odváděli nemocenské pojištění.

Počítá s tím vládní novela, kterou hladce schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Takzvaní dohodáři budou moci podle předlohy žádat o příspěvek zpětně za období od 12. března do 8. června. Celkem tedy dosáhnou až na 31 150 korun. Žádat budou moci lidé, kteří práci na dohodu plnili nejméně čtyři z šesti měsíců před koronavirovou krizí.

Na rozdíl od živnostníků a společníků malých společností s ručením omezeným budou muset lidé pracující na dohody doložit tato ujednání a mzdové listy, protože finanční správa o nich nevede evidenci. Vyřizování žádostí tak bude delší.

Podle stínového ministra spravedlnosti za KSČM Stanislava Grospiče, který je zároveň předsedou Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, je dobře, že Senát předlohu schválil a nevrátil ji Sněmovně, takže pokud ji podepíše prezident, nevznikne prodleva z hlediska výplaty. Nicméně komunisté mají k normě určité výhrady. »Naše výhrady spočívají v tom, že podle nás by dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti tak, jak je zná zákoník práce, neměly nahrazovat pracovní poměr, ať už na dobu určitou či neurčitou, nebo třeba i na zkrácený úvazek. To znamená, že by neměla být vládou podporována praxe, že bude preferovat jiné formy než klasické uzavírání pracovně právních smluv,« řekl našemu listu. Hrozí totiž, že dohodáři budou například v případě nemoci nebo výměry starobního důchodu na tom velice špatně, protože se v těchto případech negativně promítne fakt, že větší či menší část svého aktivního života pracovali za takovýchto podmínek. »Kompenzaci ale samozřejmě podporujeme, protože jsme si vědomi, že realita v ČR je taková, že určitá část lidí není zaměstnána v pracovně právním vztahu a řeší to dohodami o provedení práce. Řada lidí je bohužel v situaci, kdy je na to odkázána,« dodal Grospič.

Dědictví po československé federaci

Na podporu bude mít nárok podle odhadu ministerstva financí asi 114 tisíc lidí. Česká správa sociálního zabezpečení na konci března evidovala 222 600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.

Na dohody často pracují samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi nebo studenti. Využívají se i u kratších úvazků.

Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že tyto dohody jsou dědictvím po československé federaci, protože fungují pouze v ČR a na Slovensku. Podle něj se zneužívají v situacích, kdy by měly obě strany uzavřít klasický pracovní poměr se všemi právy a ochranou zaměstnance. Podle Lukáše Wagenknechta (Piráti) je do budoucna potřeba odborná debata o částečných úvazcích, protože dohody se někdy zneužívají. Pro větší zastoupení pružných úvazků na trhu práce se vyslovila i Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Nedávno schválená možnost sdílených pracovních míst podle ní nepředstavuje funkční systém.

Na dohodu o pracovní činnosti se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10 000 korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.

O kompenzační bonus 500 korun denně budou moci podle novely zpětně žádat i osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společností s ručením omezeným, kteří za koronavirové krize souběžně pracovali na pojištěnou dohodu. Dosud jsou tito lidé ze státních podpor vyloučeni. Souběh čerpání obou příspěvků ale možný nebude.

Dopad na veřejné rozpočty odhadlo ministerstvo financí nejvýše na 2,1 mld. Kč. Náklady státu mají být 1,4 mld. Kč, obcí půl miliardy korun a krajů 200 milionů korun. Předloha předpokládá zvýšení již schválené náhrady pro obce o 50 korun na 1250 korun na obyvatele.

Autor:
Janka Dubníčková
skola2 28 x
NAHORU