Co je za sankcemi

KojzarNové sankce proti Rusku, které schválili američtí kongresmani, vyvolaly v Evropě zděšení, i když nevíme, kde a co bude zakázáno. Ale leccos se ví, tedy eurounijní špičky, proto ten ohlas. Ony zákazy totiž mají určitý směr a nejsou vyvolány nějakým »vměšováním Ruska do amerických voleb«. Ono vměšování zatím nikdo nedokázal, jen vyvolal maccarthyovský komplex a strach kohokoli z významných osobností USA byť jen podat ruku občanu Ruské federace. I kdyby ono vměšování skutečně existovalo, svědčilo by opravdu jenom o neschopnosti amerických tajných služeb si s ním v zárodku poradit a navíc muselo by směřovat na podporu Trumpa v předvolebním boji, jehož zvolení si Kreml údajně přál. Nic takového ale nikdo nedokázal, a tak jen kongresmani mají prázdninovou náplň práce a americká média možnost vyvolávat atmosféru počátku padesátých let, která poslala na smrt manžele Rosenbergovy, zkrátila život »otci americké atomové bomby« Oppenheimerovi, postavila na pranýř jednoho z největších dramatiků Ameriky Millera a vyhnala ze země Charlie Chaplina.
 
Jde ale o to, proč se poté, co američtí zákonodárci rozhodli zvýšit sankce, evropští lídři zachvěli strachem. O tom se nemluví, tedy zatím. Netřeba přece plašit evropské voliče. Jde totiž o víc, než o nějaký ten zákaz toho či onoho zboží. Pokud by šlo jen o americké rozhodnutí, zřejmě by v Evropě mohli Bruselští klidně spát. Jenže když něco udělají ve Washingtonu, musí to udělat i Brusel. »Přece své přátele samotné v tom nenecháme, že...« A představte si, že ono zřejmě jde o dodávky ruského plynu do Evropy a dalších podobných komodit, které, podle Trumpova záměru, by evropské země mohly namísto z Ruska dostávat ze Spojených států. Vyschly by plyno a ropovody, které vedou z ruských nalezišť, Rusko by bylo poškozeno a muselo by přijít s prosíkem, anebo přímo svrhnout nenáviděného Putina. Sibiř a Ural pro exploataci globálně-amerických firem by byly pak otevřeny a navíc mnohá odvětví přímo v USA by prožila svůj nový boom. Nádherný záměr. Dokonale promyšlený. Proto pro něj zvedli ruku v americkém Kongresu jak demokraté, tak republikáni a i Trumpovi se líbí.

A Evropa? Opakuji: Podřídila by se, jako vždy. Jen by to znamenalo značné zdražení všech energií nejen pro fabriky, ale i pro občany evropských zemí a následně pak všeho. Jen v USA by si »pracující« mnuli ruce. Co by následovalo, těžko domyslet. Proto to zděšení v Bruselu a zřejmě i ve většině euro-unijních hlavních měst. O tom, že však jde o dlouhodobý záměr Spojených států, svědčí i neustálé zvyšování napětí a snaha o vyvolání strachu před Ruskem, kdy voliči ze strachu pak přijmou jakékoli podpásové řešení. A jede se dál. Jenže, opravdu takové řešení přijmeme?

A... dodám: budu překvapen, když by bylo všechno jinak.

Jaroslav KOJZAR

Zdroj článku: www.halonoviny.cz
skola2 389 x
NAHORU