Alespoň, že dnes slouží Národní galerii

blaskoVe středečním ranním vysílání Country radia jsme se v putování hlavním městem dozvěděli něco o historii Schwarzenberského paláce na pražských Hradčanech. Prý v roce 1942 z něj Němci vyhnali Schwarzenbergy, kteří nakonec utekli za moře, a dosadili nucenou správu, po roce 1945 jim vrácen nebyl a následoval Lex Schwarzenberg, jímž vlastně si to komunisté s nejvýznamnějším »českým rodem« vypořádali, aby se po vítězství »listopadové revoluce« palác dostal do majetku Národní galerie. Tolik stručné představení autora zmíněné relace.
Šlo beze sporu o vybraná fakta, která zdánlivě nemají politický náboj. Jenže nemají? Autor relace do nich vložil hlas plný nostalgie a výčitek. Nakonec dokonce ironicky dodal, »ať žije spravedlnost!«. Nedodal sice jaká, jen my posluchači jsme si to měli domyslet. Chudákům Schwarzenbergům byl totiž uzmut kus jejich majetku, na nějž měli právo. A majetek, jak známo, je za kapitalismu základní lidské právo. Pak jsou tu práva, která uvolňují pracovní síly, aby mohly pracovat na zisk pro majitele tohoto majetku, tedy i Schwarzenbergy, a práva, která lze vlastníky prostřednictvím vlády a poplatných zákonodárců regulovat. Tedy svoboda slova, shromažďování, pohybu. Ta jsou však podružná. Na prvním místě je stále svoboda vlastnit, ostatní se podle potřeby přizpůsobí, a právě ji je třeba bránit víc než svobodu slova či shromažďování.

Ti Schwarzenbergové na stavbě paláce na pražských Hradčanech nikdy nepřiložili ruku k dílu. Cihly a malta nejsou jejich přátelé. Tisíce rolníků, předtím robotníků a ještě předtím nevolníků muselo na ně pracovat, aby například zmíněný palác mohli vůbec vystavět. A stejně ho neužívali, nebo málo. Měli své paláce ve Vídni, své zámky a zámečky rozseté po Čechách a Rakousku, svůj Orlík a další nemovitosti za miliardy peněz. Ti, co jim ony zámky a paláce spravovali, nebo pracovali na jejich polích, v jejich lesích či výrobnách lecčehos, často nemívali ani co do úst své rodině a jejich děti byly podvyživené, se po roce 1945 vzbouřili a postavili proti Schwarzenbergům. Je bychom měli litovat, a ne ty, kteří i bez hradčanského paláce mají majetek, o jakém se nikomu z nás obyčejných nesní. Alespoň v jednom je spravedlnost, že dnes slouží Národní galerii, a ne přepyšnělým Schwarzenbergům.

Roman BLAŠKO
skola2 278 x
NAHORU